Přejezd v Sádku u Žatce: Sklopené závory, 1 mrtvý a 13 zraněných

Drážní inspekce vyšetřuje nehodu, k níž došlo ve středu 7. září ve 14.06 hodin se na železničním přejezdu u stanice Sádek u Žatce. Motorový osobní vlak jedoucí z Lužné u Rakovníka do Chomutova se na přejezdu zabezpečeném světelnou výstražnou signalizací se závorami střetl s nákladním automobilem vezoucím dříví. Při nehodě zahynul jeho řidič (1984), ve vlaku byl zraněn strojvedoucí, vlakvedoucí a 11 cestujících. Při nárazu vykolejil motorový i vlečný vůz osobního vlaku. Škoda na vlaku byla odhadnuta na půl miliónu korun, na nákladním automobilu na 400 tisíc korun, dalších 250 tisíc korun si vyžádá oprava přejezdového zabezpečovacího zařízení.

Doprava na trati mezi Sádkem u Žatce a Milostínem byla přerušena do 4.10 hodin následujícího dne. Komisionální přezkoušení přejezdového zařízení ukázalo na jeho správnou činnost, po nehodě stále blikala červená světla a jedna ze sklopených závor byla přeražena. Nehoda se sice stále ještě šetří, nicméně podle dosavadních výsledků není odpovědnost na straně Českých drah, a. s.

Drážní inspekce zaznamenala do konce srpna letošního roku celkem 179 střetů na železničních přejezdech, při kterých zahynulo 31 osob a dalších 44 bylo zraněno. V roce 2004 došlo k 288 střetům na železničních přejezdech a zemřelo při nich 57 osob a dalších 128 bylo zraněno. Až na jednu výjimku byly všechny tyto mimořádné události způsobeny výhradně účastníky silničního provozu nedovoleným vjezdem na železniční přejezd v důsledku porušení zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, a zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích. V jednom případě nesou část viny, i když ne významnou, na nehodě zaměstnanci ČD, kteří překročili o 12 kilometrů v hodině maximální povolenou rychlost vlaku.

Z dlouhodobých statistik Drážní inspekce je zřejmé, že instalace drahých zabezpečovacích zařízení na přejezdech samo o sobě nemůže vyřešit tragickou bilanci nehodovosti. Blikající výstražné světelné zařízení lze totiž přirovnat k červenému signálu na křižovatce a v obou případech je řidič povinen zastavit. Zatímco projetí křižovatky na červenou bez zranění je však poměrně časté, nerespektování výstrahy na přejezdu končí velmi často tragicky. Ani sebelepší automobil nemá šanci odolat nárazníkům velmi těžkého rozjetého vlaku. A strojvedoucí nemůže nehodě zabránit, neboť k úplnému zastavení vlakové soupravy je leckdy potřeba vzdálenosti až jednoho kilometru! Právě z toho důvodu má vlak na přejezdu vždy přednost před automobilem.

V žádném případě však nelze považovat železniční přejezd za nebezpečné místo. Každý přejezd v České republice je vybudován v souladu s příslušnými zákony, vyhláškami a normami. Pokud by řidiči automobilů ve všech bodech respektovali zákon o provozu na pozemních komunikacích, nemusely by ročně u nás umírat desítky lidí.

Celkem je v naší republice zhruba devět tisíc železničních přejezdů. Loni se téměř polovina všech nehod odehrála na přejezdech vybavených světelným signalizačním zařízením, jichž je však pouze čtvrtina z celkového počtu. To jen potvrzuje fakt, že kmitající červená světla jsou leckdy řidiči motorových vozidel brána na lehkou váhu. Účastníci silničního provozu totiž často vjíždějí na koleje ještě bezprostředně poté, když výstražná světla začnou blikat. První automobil většinou koleje přejede, jeho následovníci však již takové štěstí většinou nemívají. Řidiči se také pokoušejí přejet přejezd ihned po průjezdu vlaku i přes to, že červená výstražná světla stále blikají. Neuvědomují si ale, že ve velmi krátkém časovém sledu může po stejné nebo druhé koleji přijíždět další vlak a vjedou přímo před něj. A statistiky usmrcených osob v loňském roce ukazují, že více než tři čtvrtiny mrtvých našlo smrt právě na přejezdech vybavených světelnou signalizací bez závor.

Připomeňme, že zákon o provozu na pozemních komunikací mj. stanoví, že před železničním přejezdem si musí řidič počínat zvlášť opatrně, zejména se přesvědčit, zda může křížení kolejí se silnicí bezpečně přejet. Vozidla mají přes trať přejíždět v tom pořadí, v jakém ke přejezdu přijela. Ve vzdálenosti 50 metrů před přejezdem a při přejíždění kolejí smí řidič jet rychlostí nejvýše 30 kilometrů v hodině; pokud na zabezpečovacím zařízením svítí bílé přerušované světlo, zvyšuje se tato rychlost na 50 kilometrů v hodině. V případě, že vozidlo zastaví na železničním přejezdu, musí jej řidič odstranit mimo trať. Je-li to nemožné, musí neprodleně učinit vše, aby řidiči kolejových vozidel byli před nebezpečím včas varováni. Pokud je před železničním přejezdem umístěna značka Stůj, dej přednost v jízdě, musí řidič zastavit své vozidlo na takovém místě, odkud má náležitý rozhled na trať. Na přejezdu a v jeho těsné blízkosti se nesmí otáčet a couvat, před přejezdem a na něm se pak nesmí předjíždět. Ve vzdálenosti 15 metrů od křížení kolejí se nesmí zastavit a stát (vyjma případů, kdy se blíží vlak). Řidiči u železničního přejezdu také nesmějí použít dálková světla, přičemž zákon zakazuje i použití potkávacích světel v případě, že by mohla ohrozit protijedoucí řidiče.

Řidič dále nesmí vjíždět na železniční přejezd, je-li dávána výstraha dvěma červenými střídavě přerušovanými světly signálu přejezdového zabezpečovacího zařízení, je-li dávána výstraha přerušovaným zvukem houkačky nebo zvonku přejezdového zabezpečovacího zařízení, sklápějí-li se, jsou-li sklopeny nebo zdvihají-li se závory. Vjezd na koleje je zakázán i v případě, kdy je vidět nebo slyšet přijíždějící vlak nebo jiné drážní vozidlo nebo je-li slyšet jeho houkání nebo pískání; toto však neplatí, svítí-li přerušované bílé světlo signálu přejezdového zabezpečovacího zařízení. Řidič nesmí vjet na přejezd, dává-li znamení k zastavení vozidla zaměstnanec dráhy kroužením červeným nebo žlutým praporkem a za snížené viditelnosti kroužením červeným světlem; rovněž nemůže vjet na koleje, pokud situace za železničním přejezdem nedovoluje řidiči automobilu jeho bezpečné přejetí a pokračování v jízdě.

Drážní inspekce je státní instituce, která odborně zjišťuje příčiny mimořádných událostí (nehod) a vykonává státní dozor na dráhách. Jako vyšetřovací orgán je nezávislá na všech státních institucích a jakémkoli provozovateli drah a drážní dopravy. Drážní inspekce se při své činnosti řídí zákonem č. 266/1994 Sb., o dráhách, příslušnými prováděcími vyhláškami a Směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/49/ES.

V Praze dne 7. září 2005

Mgr. Jan Kučera, v. r.
ředitel Kanceláře Drážní inspekce

Nahoru