Drážní inspekce zaznamenala v roce 2007 opět vysoký počet nehod na železničních přejezdech. V uplynulém roce došlo celkem ke 257 střetnutím , při kterých zemřelo 31 osob a dalších 117 osob bylo zraněno . Počet nehod oproti roku 2006 sice klesl o 9 % a počet usmrcených osob dokonce o 33 % , současně ale narostl počet nehod s pochybením na straně železnice. Zatímco v předchozích dvou letech železnice nezavinila ani jednu nehodu, v roce 2007 se na vzniku nehody více či méně podílela minimálně ve 4 případech.

Trvalé snižování následků nehod na přejezdech je pozitivním signálem pro Drážní inspekci, aby pokračovala v osvětových kampaních. Přestože se následky nehod na přejezdech v roce 2007 snížily, nadále připadá v průměru jeden mrtvý na osm střetnutí a chování mnoha řidičů je stále nezodpovědné.

ZP_03_07_srovnani_final.jpg

Mezi nejčastější zjištěné přestupky na přejezdech patří nerespektování výstražného světelného zařízení, přejíždění a přecházení přes přejezd těsně před přijíždějícím vlakem. Ještě častější ovšem bývá nedodržování nejvyšší povolené rychlosti jízdy přes železniční přejezd i o desítky km.h-1. Ve snaze snížit počet nehod a mrtvých na železničních přejezdech alespoň na hranici údajů z roku 2002, ve kterém na přejezdech zemřelo 24 osob (viz graf) a jeden mrtvý připadal na deset střetnutí, Drážní inspekce v roce 2007 zintenzivnila svou preventivní činnost.

ZP_03_07_mrtvi_final.jpg

Při společné preventivní akci s Policií ČR, která proběhla v dubnu loňského roku, Drážní inspekce vytipovala několik desítek přejezdů, kde nejčastěji dochází k nehodám a Policie ČR na základě těchto podkladů a vlastních analýz vybrala 36 přejezdů, kde monitorovala chování řidičů. Při kontrole zjistila celkem 82 přestupků, což představovalo pochybení přibližně každého patnáctého řidiče. Z největší míry se jednalo o překročení nejvyšší povolené rychlosti, policisté však zaznamenali také přejíždění kolejí na místě, kde je to zakázáno, nezastavení před značkou "STOP" či nerespektování výstrahy na přejezdu.

Další kampaň Drážní inspekce odstartovala na přelomu května a června, kdy několik stovek základních škol v celé České republice obdrželo výtisky dětského časopisu HURÁ, v němž Drážní inspekce prostřednictvím her, křížovek a doplňovaček připomínala dětským čtenářům rizika vyplývající z nezodpovědného chování. Časopis, který byl běžně k sehnání už od března, doprovázela žádost, aby školy věnovaly volný čas mezi uzavřením klasifikace a rozdávání vysvědčení k poučení žáků, neboť jsou to právě oni, kdo mají v létě spoustu volného času, který si nezřídka krátí hrátkami v okolí železnice. To potvrzují i dlouhodobé statistiky nehod letních měsíců.

Na letní prázdniny Drážní inspekce připravila sérii dvanácti motivů, kterými všem lidem vzkázala, aby se zamysleli nad svým chováním a přehodnotili, zda několik ušetřených minut má pro ně větší cenu než zdraví nebo dokonce život, který často, a bohužel nevědomky, riskují. Kampaň byla prezentovaná na stovkách billboardů po celé České republice. Více informací naleznete zde.

Na podzim Drážní inspekce ve spolupráci s Železnicemi Slovenskej republiky připravila pro autoškoly film s názvem Řidič - postrach přejezdů. Snímek varuje účastníky silničního provozu před nebezpečím, kterému se často řidiči, cyklisté i chodci vystavují, když porušují zákon o provozu na pozemních komunikacích. Film byl vyroben celkem v 8 variantách, je distribuován na DVD a k dispozici je ke stažení zde.

ZP_07_procenta.jpg

Celkem je v naší republice zhruba devět tisíc železničních přejezdů. Loni se téměř polovina všech nehod odehrála na přejezdech vybavených světelným signalizačním zařízením a zahynula při nich rovněž polovina všech osob. Vzhledem k tomu, že těchto přejezdů je pouze čtvrtina z celkového počtu (viz graf), to jen dále potvrzuje fakt, že kmitající červená světla jsou leckdy řidiči motorových vozidel brána na lehkou váhu. Účastníci silničního provozu totiž často vjíždějí na koleje ještě bezprostředně poté, když výstražná světla začnou blikat. První automobil většinou koleje přejede, jeho následovníci však již takové štěstí většinou nemívají. Řidiči se také pokoušejí přejet přejezd ihned po průjezdu vlaku i přes to, že červená výstražná světla stále blikají. Neuvědomují si ale, že ve velmi krátkém časovém sledu může po stejné nebo druhé koleji přijíždět další vlak a vjedou přímo před něj.

Vzhledem k vědomému porušování zákona ze strany účastníků silničního provozu je zřejmé, že instalace drahých zabezpečovacích zařízení na přejezdech nemůže vyřešit tragickou bilanci nehodovosti. Blikající výstražné světelné zařízení lze totiž přirovnat k červenému signálu na křižovatce a v obou případech je řidič povinen zastavit. Zatímco projetí křižovatky na červenou bez zranění je však poměrně časté, nerespektování výstrahy na přejezdu končí velmi často tragicky. Ani sebelepší automobil nemá šanci odolat nárazníkům velmi těžkého rozjetého vlaku. A strojvedoucí nemůže nehodě zabránit, neboť k úplnému zastavení vlakové soupravy je leckdy potřeba vzdálenosti až jednoho kilometru! Právě z toho důvodu má vlak na přejezdu vždy přednost před automobilem. V žádném případě však nelze železniční přejezd považovat za nebezpečné místo. Každý přejezd v České republice je vybudován v souladu s příslušnými zákony, vyhláškami a normami. Pokud by řidiči automobilů ve všech bodech respektovali zákon o provozu na pozemních komunikacích, nemusely by ročně u nás umírat desítky lidí.

Mezi nejvážnější nehody na železničních přejezdech v roce 2007 patří střetnutí rychlíku a osobního automobilu z 19. března mezi stanicemi Vraňany a Dolní Beřkovice na Mělnicku. Nehoda, při které po střetu s osobním automobilem Audi vykolejila lokomotiva a tři vozy rychlíku, se obešla bez většího počtu zraněných, výše škody však převýšila 27 milionů korun. Nebýt nepřesné komunikace mezi zástupci Policie ČR a Českých drah, k této nehodě vůbec nemuselo dojít. V souvislosti s nehodou Drážní inspekce vydala provozovateli dráhy bezpečnostní doporučení k zavedení nového systému značení každého přejezdu na železnici a přijmutí takového bezpečnostního opatření, které zajistí, aby zaměstnanci řídící a organizující drážní dopravy při obdržení informace o možném narušení a ohrožení plynulosti drážní dopravy, byť i nepřesné, postupovali do doby zjištění skutečného stavu věcí jako při ohlášení vzniku nehody.

Podobný případ Drážní inspekce zaznamenala také na Vsetínsku u obce Jablůnka, kde se 7. května střetla lokomotiva s hořícím kamionem, který uvízl na přejezdu zabezpečeném světelnou signalizací se závorami. České dráhy měly po ohlášení od hasičů téměř 8 minut na zastavení provozu. Nebýt pomalé a nepřesné komunikace železničářů, nehodě se dalo zabránit.

K pochybení na straně Českých drah s největší pravděpodobností došlo také 21. září v případě nehody na přejezdu s výstražnými kříži mezi Jaroměřicemi nad Rokytnou a Moravskými Budějovicemi, kde při střetnutí nákladního vlaku s osobním automobilem zahynuli dva lidé. Šetření ještě není u konce, ale vše nasvědčuje tomu, že zde nebyly dodrženy dostatečné rozhledové poměry a tato okolnost měla zásadní vliv na vznik mimořádné události. Řidič na vlak viděl cca 6 vteřin před tím, než vlak přijel na přejezd.

Dva zraněné a škodu více než 3 miliony korun si vyžádalo střetnutí německého osobního vlaku s kamionem 2. října na přejezdu ve Varnsdorfu. Vlak společnosti Railtrans jedoucí přes naše území z Žitavy do Seifhennersdorfu se na železničním přejezdu se světly bez závor střetl s nákladním automobilem Iveco a vykolejil. Ani zde šetření ještě není u konce, ale s největší pravděpodobností i zde České dráhy pochybily, neboť signalizace na přejezdu v době nehody nebyla v činnosti a ani nebyla přijata příslušná dopravní opatření.

V této souvislosti je nutné uvést, že i když signalizace na přejezdu není v činnosti, řidiči mají povinnost chovat se jako u přejezdu zabezpečeného pouze výstražnými kříži. V souladu se zákonem o provozu na pozemních komunikacích se tedy v obou výše uvedených případech řidiči měli přesvědčit, zda mohou přejezd bezpečně přejet.

Mezi závažné nehody s tragickými následky patří srážka na přejezdu s výstražnými kříži z 19. května mezi Hostivicemi a Prahou-Zličínem, kde zahynuly dvě osoby a jedna byla těžce zraněna, sa tři lidé dé zahynuli 2. listopadu na přejezdu se světly bez závor nedaleko zastávky Mělník-Mlazice. V obou případech nesli plnou odpovědnost za vznik nehody nezodpovědní řidiči.

Drtivou většinu nehod na železničních přejezdech i nadále způsobují neukáznění řidiči silničních vozidel, kteří fatálním způsobem porušují hned několik ustanovení zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích. Ten ukládá mimo jiné všem řidičům povinnost si před železničním přejezdem počínat zvlášť opatrně, zejména se musejí přesvědčit, zda mohou železniční přejezd bezpečně přejet. Tuto klíčovou podmínku pro bezpečné přejetí kolejí však málokdo dodržuje. Řidiči se často vymlouvají na to, že byli oslněni sluncem a že přehlédli kmitající výstražná světla, případně rovnou přiznávají, že si výstrahy nevšimli. Tím ale přímo potvrzují, že se nepřesvědčili o možnosti bezpečného přejetí přejezdu tak, jak jim ukládá zákon.

Společně s porušováním výše uvedeného pravidla také účastníci silničního provozu velmi často překračují nejvyšší povolenou rychlost před přejezdem. Ve vzdálenosti 50 metrů před kolejemi smí řidič automobilu jet rychlostí nejvýše 30 kilometrů v hodině, pouze v případě, kdy na výstražném zařízení svítí přerušované bílé světlo, smí 50 metrů před železničním přejezdem jet rychlostí až 50 km.h-1. Pokud by všichni řidiči dodržovali toto pravidlo, měli by dostatek času včas reagovat na přijíždějící drážní vozidlo. Přímým důkazem, že se tak neděje, potvrzuje řada případů z loňského roku, kdy řidič svůj automobil neubrzdil a narazil do boku jedoucího vlaku! V případě, že vozidlo zastaví na železničním přejezdu, musí jej řidič odstranit mimo trať. Je-li to nemožné, musí neprodleně učinit vše, aby řidiči kolejových vozidel byli před nebezpečím včas varováni. Pokud je před železničním přejezdem umístěna značka Stůj, dej přednost v jízdě, musí řidič zastavit své vozidlo na takovém místě, odkud má náležitý rozhled na trať. Na přejezdu a v jeho těsné blízkosti se nesmí otáčet a couvat, před přejezdem a na něm se pak nesmí předjíždět. Ve vzdálenosti 15 metrů od křížení kolejí se nesmí zastavit a stát (vyjma případů, kdy se blíží vlak). Řidiči u železničního přejezdu také nesmějí použít dálková světla, přičemž zákon zakazuje i použití potkávacích světel v případě, že by mohla ohrozit protijedoucí řidiče.

Řidič dále nesmí vjíždět na železniční přejezd, je-li dávána výstraha dvěma červenými střídavě přerušovanými světly signálu přejezdového zabezpečovacího zařízení, je-li dávána výstraha přerušovaným zvukem houkačky nebo zvonku přejezdového zabezpečovacího zařízení, sklápějí-li se, jsou-li sklopeny nebo zdvihají-li se závory. Vjezd na koleje je zakázán i v případě, kdy je vidět nebo slyšet přijíždějící vlak nebo jiné drážní vozidlo nebo je-li slyšet jeho houkání nebo pískání; toto však neplatí, svítí-li přerušované bílé světlo signálu přejezdového zabezpečovacího zařízení. Řidič nesmí vjet na přejezd, dává-li znamení k zastavení vozidla zaměstnanec dráhy vztyčenou paží, zastavovacím terčem, červeným nebo žlutým praporkem nebo za snížené viditelnosti červeným světlem; rovněž nemůže vjet na koleje, pokud situace za železničním přejezdem nedovoluje řidiči automobilu jeho bezpečné přejetí a pokračování v jízdě.

Drážní inspekce je státní instituce, která odborně zjišťuje příčiny mimořádných událostí (nehod) a vykonává státní dozor na dráhách. Jako vyšetřovací orgán je nezávislá na všech státních institucích a jakémkoli provozovateli drah a drážní dopravy. Drážní inspekce se při své činnosti řídí zákonem č. 266/1994 Sb., o dráhách, příslušnými prováděcími vyhláškami a Směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/49/ES.

V Praze dne 11. ledna 2008

Mgr. Zdeněk Neusar, v. r.
mluvčí Drážní inspekce

Nahoru