Statistika nehod na přejezdech za rok 2004

Drážní inspekce zaznamenala v roce 2004 velký počet nehod na železničních přejezdech. V uplynulém roce došlo celkem ke 288 srážkám, při kterých zemřelo 57 osob a dalších 128 bylo zraněno. Až na jednu výjimku byly všechny tyto mimořádné události způsobeny výhradně účastníky silničního provozu nedovoleným vjezdem na železniční přejezd v důsledku porušení zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, a zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích. V jednom případě nesou část viny, i když ne významnou, na nehodě zaměstnanci ČD, kteří překročili o 12 kilometrů v hodině maximální povolenou rychlost vlaku.

V roce 2003 se na železničních přejezdech v České republice odehrálo celkem 298 střetů silničních a drážních vozidel, při nichž zahynulo 68 osob a 156 osob bylo zraněno. Počet nehod v loňském roce se tedy snížil o zhruba 3 procenta, v počtu usmrcených o 16 procent a v počtu zraněných o 18 procent. Podobně jako v roce 2003 ovšem stále připadá v průměru jeden mrtvý na pět střetnutí. A lze předpokládat, že pokud se zásadním způsobem nezmění chování řidičů a nezvrátí se tak nepříznivý vývoj situace, podobná čísla Drážní inspekce zaznamená také v letošním roce.

200501141349_Graf04_02.jpg

Ve snaze snížit počet nehod a mrtvých na železničních přejezdech alespoň na hranici údajů z roku 2002, ve kterém se stalo 235 nehod, při nichž zemřelo 24 osob a jeden mrtvý připadal na deset střetnutí (porovnání za poslední tři roky viz graf), provedla Policie ČR ve spolupráci s Drážní inspekcí začátkem června loňského roku dvoudenní dopravně-bezpečnostní akci. Jejím cílem bylo zmonitorovat chování řidičů na železničních přejezdech a odhalit příčiny dramatického nárůstu nehodovosti a zejména jejich následků.

Podle svých statistik Drážní inspekce určila přejezdy, na kterých dochází nejčastěji ke srážkám vlaků s automobily. Během dvou dní této akce bylo na těchto místech zjištěno celkem 1 720 přestupků řidičů automobilů. Nejčastěji se jednalo o porušení nejvyšší povolené rychlosti, policisté však zaznamenali také přejíždění kolejí v době, kdy je to zakázáno. Během akce policie odhalila například i řidiče, který jel přes přejezd nedaleko Opavy rychlostí 130 kilometrů v hodině, i když zákon stanovuje maximální rychlost pouze 30 km/h.

Vzhledem k tomu, že pro policejní akci Drážní inspekce vytipovala pouze 67 přejezdů, je počet 1 720 zjištěných přestupků řidičů automobilů velmi varující (na jeden přejezd připadlo cca 26 případů porušení zákona). Navíc to potvrzuje statistiky Drážní inspekce, z nichž vyplývá, že za drtivou většinu všech nehod na přejezdech mohou právě řidiči automobilů.

Z výsledků policejní akce na přejezdech je zřejmé, že instalace drahých zabezpečovacích zařízení na přejezdech nemůže vyřešit tragickou bilanci nehodovosti. Blikající výstražné světelné zařízení lze totiž přirovnat k červenému signálu na křižovatce a v obou případech je řidič povinen zastavit. Zatímco projetí křižovatky na červenou bez zranění je však poměrně časté, nerespektování výstrahy na přejezdu končí velmi často tragicky. Ani sebelepší automobil nemá šanci odolat nárazníkům velmi těžkého rozjetého vlaku. A strojvedoucí nemůže nehodě zabránit, neboť k úplnému zastavení vlakové soupravy je leckdy potřeba vzdálenosti až jednoho kilometru! Právě z toho důvodu má vlak na přejezdu vždy přednost před automobilem.

V žádném případě však nelze považovat železniční přejezd za nebezpečné místo. Každý přejezd v České republice je vybudován v souladu s příslušnými zákony, vyhláškami a normami. Pokud by řidiči automobilů ve všech bodech respektovali zákon o provozu na pozemních komunikacích, nemusely by ročně u nás umírat desítky lidí.

Celkem je v naší republice zhruba devět tisíc železničních přejezdů. Loni se téměř polovina všech nehod odehrála na přejezdech vybavených světelným signalizačním zařízením, jichž je však pouze čtvrtina z celkového počtu (viz graf). To jen potvrzuje fakt, že kmitající červená světla jsou leckdy řidiči motorových vozidel brána na lehkou váhu. Účastníci silničního provozu totiž často vjíždějí na koleje ještě bezprostředně poté, když výstražná světla začnou blikat. První automobil většinou koleje přejede, jeho následovníci však již takové štěstí většinou nemívají. Řidiči se také pokoušejí přejet přejezd ihned po průjezdu vlaku i přes to, že červená výstražná světla stále blikají. Neuvědomují si ale, že ve velmi krátkém časovém sledu může po stejné nebo druhé koleji přijíždět další vlak a vjedou přímo před něj. A statistiky usmrcených osob v loňském roce ukazují, že více než tři čtvrtiny mrtvých našlo smrt právě na přejezdech vybavených světelnou signalizací bez závor.

200501141350_Graf204_02.jpg

Největší tragédií na přejezdu v roce 2004 se odehrála ve čtvrtek 9. prosince u železniční zastávky Vrahovice blízko Prostějova. Rychlík jedoucí z Olomouce do Brna se krátce před polednem střetl s vojenským automobilem Tatra. Šetření Drážní inspekce potvrdilo, že zabezpečovací zařízení na přejezdu fungovalo. Smrt zde našlo 5 vojáků, dalších 6 bylo těžce zraněno a lehké zranění utrpěli strojvedoucí a jedna cestující. Předběžná hmotná škoda byla vyčíslena na více než 10 milionů korun (5,5 milionu souprava vlaku, 4 miliony trolejové vedení, 50 tisíc koleje, 10 tisíc přejezdové zabezpečovací zařízení, 900 tisíc Kč automobil). Další vážnou nehodou byl střet na železničním přejezdu u Věžek na Prostějovsku ze středy 14. července, kdy večer pod koly osobního vlaku zemřeli tři lidé ve Škodě 120. Stejný počet mrtvých si vyžádala srážka Škody Favorit a rychlíku na železničním přejezdu v Kunovicích na Uherskohradišťsku, kde v pátek 10. září zahynuli tři lidé a dva byli zraněni. V obou případech se nehoda stala na přejezdech s výstražnou signalizací a u obou šlo o přejezd s dobrými rozhledovými poměry. Šetření Drážní inspekce potvrdilo, že zabezpečovací zařízení bylo v činnosti.

Velké materiální škody způsobila srážka rychlíku s nákladním automobilem na železničním přejezdu v Opavě-Vávrovicích v úterý 6. ledna 2004. Škoda byla odhadnuta na 12,2 mil. Kč (souprava vlaku 10 mil. Kč, automobil 2 mil. Kč, žel. svršek 20 tis. Kč, zab. zařízení 30 tis. Kč, dále poškozeno vedení vysokého elektrického napětí - spadlý sloup 150 tis. Kč).

Loňské střety na železničních přejezdech jsou pouze v jednom případě z menší části také chybou konkrétního zaměstnance kvůli překročení maximální rychlosti vlaku. Zbývající tragédie na přejezdech způsobují neukáznění řidiči silničních vozidel, kteří fatálním způsobem porušují hned několik ustanovení zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích. Ten ukládá mimo jiné všem řidičům povinnost si před železničním přejezdem počínat zvlášť opatrně, zejména se musí přesvědčit, zda mohou železniční přejezd bezpečně přejet. Tuto klíčovou podmínku pro bezpečné přejetí kolejí však málokdo dodržuje. Řidiči se často vymlouvají na to, že byli oslněni sluncem a že přehlédli kmitající výstražná světla, případně rovnou přiznávají, že si výstrahy nevšimli. Tím ale přímo potvrzují, že se nepřesvědčili o možnosti bezpečného přejetí přejezdu tak, jak jim ukládá zákon.

Společně s porušováním výše uvedeného pravidla také účastníci silničního provozu velmi často překračují nejvyšší povolenou rychlost před přejezdem. Ve vzdálenosti 50 metrů před kolejemi smí řidič automobilu jet rychlostí nejvýše 30 kilometrů v hodině, pouze v případě, kdy na výstražném zařízení svítí přerušované bílé světlo, smí 50 metrů před železničním přejezdem jet rychlostí až 50 km.h-1. Pokud by všichni řidiči dodržovali toto pravidlo, měli by u drtivé většiny přejezdů dostatek času včas reagovat na přijíždějící drážní vozidlo. Přímým důkazem, že se tak neděje, potvrzuje desítka případů z loňského roku, kdy řidič svůj automobil neubrzdil a narazil do boku projíždějícího vlaku! V případě, že vozidlo zastaví na železničním přejezdu, musí jej řidič odstranit mimo trať. Je-li to nemožné, musí neprodleně učinit vše, aby řidiči kolejových vozidel byli před nebezpečím včas varováni. Pokud je před železničním přejezdem umístěna značka Stůj, dej přednost v jízdě, musí řidič zastavit své vozidlo na takovém místě, odkud má náležitý rozhled na trať. Na přejezdu a v jeho těsné blízkosti se nesmí otáčet a couvat, před přejezdem a na něm se pak nesmí předjíždět. Ve vzdálenosti 15 metrů od křížení kolejí se nesmí zastavit a stát (vyjma případů, kdy se blíží vlak). Řidiči u železničního přejezdu také nesmějí použít dálková světla, přičemž zákon zakazuje i použití potkávacích světel v případě, že by mohla ohrozit protijedoucí řidiče.

Řidič dále nesmí vjíždět na železniční přejezd, je-li dávána výstraha dvěma červenými střídavě přerušovanými světly signálu přejezdového zabezpečovacího zařízení, je-li dávána výstraha přerušovaným zvukem houkačky nebo zvonku přejezdového zabezpečovacího zařízení, sklápějí-li se, jsou-li sklopeny nebo zdvihají- li se závory. Vjezd na koleje je zakázán i v případě, kdy je vidět nebo slyšet přijíždějící vlak nebo jiné drážní vozidlo nebo je-li slyšet jeho houkání nebo pískání; toto však neplatí, svítí-li přerušované bílé světlo signálu přejezdového zabezpečovacího zařízení. Řidič nesmí vjet na přejezd, dává-li znamení k zastavení vozidla zaměstnanec dráhy kroužením červeným nebo žlutým praporkem a za snížené viditelnosti kroužením červeným světlem; rovněž nemůže vjet na koleje, pokud situace za železničním přejezdem nedovoluje řidiči automobilu jeho bezpečné přejetí a pokračování v jízdě.

V Praze dne 14. ledna 2005

Mgr. Jan Kučera, v. r.
ředitel Kanceláře Drážní inspekce

Poznámka: Údaje o počtu mrtvých a zraněných v roce 2004 se ještě mohou měnit v souvislosti se zdravotním vývojem poškozených osob. Stejně tak je možná změna v odpovědnosti za vznik nehody u zhruba tří desítek případů, které dosud nebyly definitivně uzavřeny.

Nahoru