Drážní inspekce zaznamenala v roce 2006 opět velký počet nehod na železničních přejezdech. V uplynulém roce došlo celkem ke 288 střetnutím , při kterých zemřelo 45 osob a dalších 147 bylo zraněno . Ke zlepšení bezpečnostní situace na přejezdech nepřispělo ani zavedení bodového systému. Počet mrtvých oproti minulému roku sice o 26% klesl, ale celkový počet nehod vzrostl o 5 % a počet zraněných dokonce o 46 % . Všechny tyto mimořádné události byly způsobeny pouze a jen účastníky silničního provozu, a to nedovoleným vjezdem na železniční přejezd v důsledku porušení zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, a zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích.

ZP06-final_1.jpgPokračuje tím trend nastoupený v předchozích letech. V roce 2005 došlo na železničních přejezdech celkem ke 274 střetnutím, při kterých zemřelo 53 osob a dalších 101 bylo zraněno, v roce 2004 při 288 střetech silničních a drážních vozidel zahynulo 57 osob a zraněno bylo 128 osob. V průměru stále připadá jeden mrtvý na sedm střetnutí a lze předpokládat, že pokud se zásadním způsobem nezmění chování řidičů a nezvrátí se tak nepříznivý vývoj situace, podobná čísla Drážní inspekce zaznamená také v letošním roce.

Ve snaze snížit počet nehod a mrtvých na železničních přejezdech alespoň na hranici údajů z roku 2002, ve kterém na přejezdech zemřelo 24 osob (viz graf) a jeden mrtvý připadal na deset střetnutí, zintenzivnila Drážní inspekce preventivní a osvětovou činnost. Mezi nejčastější zjištěné přestupky na přejezdech patří nerespektování výstražného světelného zařízení, přejíždění a přecházení přes přejezd těsně před přijíždějícím vlakem. Ještě častější ovšem bývá nedodržování nejvyšší povolené rychlosti jízdy přes železniční přejezd i o desítky km.h-1. Počet těchto pochybení se přitom výraznou měrou nesnížil ani ve druhé polovině roku 2006, odkdy platí novela zákona č. 361/200 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, a řidiči na přejezdech mohou ztratit své body.

ZP_mrtvi06.jpg

Vzhledem k vědomému porušování zákona ze strany účastníků silničního provozu je zřejmé, že instalace drahých zabezpečovacích zařízení na přejezdech nemůže vyřešit tragickou bilanci nehodovosti. Blikající výstražné světelné zařízení lze totiž přirovnat k červenému signálu na křižovatce a v obou případech je řidič povinen zastavit. Zatímco projetí křižovatky na červenou bez zranění je však poměrně časté, nerespektování výstrahy na přejezdu končí velmi často tragicky. Ani sebelepší automobil nemá šanci odolat nárazníkům velmi těžkého rozjetého vlaku. A strojvedoucí nemůže nehodě zabránit, neboť k úplnému zastavení vlakové soupravy je leckdy potřeba vzdálenosti až jednoho kilometru! Právě z toho důvodu má vlak na přejezdu vždy přednost před automobilem.

V žádném případě však nelze železniční přejezd považovat za nebezpečné místo. Každý přejezd v České republice je vybudován v souladu s příslušnými zákony, vyhláškami a normami. Pokud by řidiči automobilů ve všech bodech respektovali zákon o provozu na pozemních komunikacích, nemusely by ročně u nás umírat desítky lidí.

zp_06_tz_dle_zab.jpg

Loni se téměř polovina všech nehod odehrála na přejezdech vybavených světelným signalizačním zařízením a zahynula při nich rovněž polovina všech osob. Vzhledem k tomu, že těchto přejezdů je pouze čtvrtina z celkového počtu (viz graf) to jen dále potvrzuje fakt, že kmitající červená světla jsou leckdy řidiči motorových vozidel brána na lehkou váhu. Účastníci silničního provozu totiž často vjíždějí na koleje ještě bezprostředně poté, když výstražná světla začnou blikat. První automobil většinou koleje přejede, jeho následovníci však již takové štěstí většinou nemívají. Řidiči se také pokoušejí přejet přejezd ihned po průjezdu vlaku i přes to, že červená výstražná světla stále blikají. Neuvědomují si ale, že ve velmi krátkém časovém sledu může po stejné nebo druhé koleji přijíždět další vlak a vjedou přímo před něj.

Mezi nejvážnější nehody na železničních přejezdech v roce 2006 patří střetnutí spěšného vlaku s francouzským autobusem z 11. srpna v Ponětovicích na Brněnsku. Po střetu s vlakem jedoucím z Brna do Vyškova zahynul řidič autobusu a těžce zraněno bylo 8 cestujících. Řidič autobusu nerespektoval výstrahu na přejezdu a na přejezd vjel právě v době, kdy se k němu blížil spěšný vlak. Škoda na autobusu byla vyčíslena na jeden milion korun, na vlaku na 210 tisíc korun a na trati na 55 tisíc korun.

Mezi velmi vážné nehody patří také srážka z 21. března v Kotojedech, místní části Kroměříže. Motorový osobní vlak se tam na přejezdu zabezpečeném výstražnými kříži střetl s osobním automobilem BMW a vykolejil. Nehoda si vyžádala smrt řidiče a lehké zranění strojvedoucího a 4 cestujících. Škoda na vlaku dosáhla 500 tisíc korun, na automobilu 600 tisíc korun a 30 tisíc korun si vyžádaly opravy železničního svršku. Strojvedoucí auto viděl a houkal, řidič ovšem nereagoval. Zastavit v silách strojvedoucího už nebylo.

Tragédií mohlo skončit 15. března střetnutí mezi Příčinou a Zavidovem na Rakovnicku. Na přejezdu se světly bez závor se zde srazil osobní vlak jedoucí z Rakovníka do Kralovic u Rakovníka s kamionem. Lehce zraněno bylo 9 cestujících ve vlaku, škoda na kamionu přesáhla 1 milion korun a na vlaku 400 tisíc korun. Německý řidič vjel s kamionem na přejezd, kde zjistil, že ho nedokáže přejet. Vystoupil a začal kabinu zvedat, zůstal ovšem stát na přejezdu. Mezitím se přiblížil motorový vlak a výstražná světla se dala do činnosti. Řidič ještě stihl vyskočit, strojvedoucí však už střetu nemohl zabránit. Kamion vjel pod vlak ale i 2. června na přejezdu se světelnou signalizací bez závor v Detřichově nad Bystřicí. Ta si vyžádala zraněného řidiče, vlakvedoucího a jednoho cestujícího a škodu ve výši 9 milionů korun.

Velké materiální škody způsobily také dva střety kamionů s vlaky, které se odehrály na stejném železničním přejezdu s polovičními závorami v Chodové Plané během pouhých dvou dnů, a to 23. a 24. ledna. V obou případech řidiči kamionů nerespektovali pravidla jízdy přes železniční přejezd, ve druhém případě navíc doplněný varováním, že výstražné zařízení na přejezdu není v činnosti. To bylo poškozeno při první z nehod, přejezd tedy zůstal zabezpečen pouze výstražnými kříži.

První kamion se na přejezdu střetl s mezinárodním rychlíkem jedoucím z Frankfurtu nad Mohanem do Prahy. Řidič na přejezd vjížděl v době, kdy výstraha ještě nebyla v činnosti, nepodařilo se mu ho ale přejet. Rychlík narazil do návěsu kamionu rychlostí téměř 30 km/h. Řidič byl lehce zraněn, vznikla škoda ve výši půl milionu korun na vlaku, půl milionu korun na kamionu a 200 tisíc korun na zabezpečovacím zařízení.

Po této nehodě vlaky přes přejezd projížděly kvůli poškozené signalizaci s varovným houkáním desetikilometrovou rychlostí. Přesto ani za těchto okolností se hned druhého dne strojvedoucímu nákladního vlaku nepodařilo zabránit další nehodě. Vlak do kamionu narazil přibližně v rychlosti chůze, způsobená škoda byla odhadnuta 30 tisíc korun na vlaku a 150 tisíc korun na kamionu.

Poměrně kuriózní nehoda, tentokrát se šťastných koncem, se stala 17. února na železničním přejezdu se světly bez závor mezi Slavkovem u Brna a Křižanovicemi u obce Hodějice. Osobní automobil Fiat Uno narazil do posledního vozu spěšného vlaku jedoucího z Brna do Uherského Hradiště. Strojvedoucí náraz nepostřehl a pokračoval v jízdě do Bučovic. Do fiatu, který zůstal stát na přejezdu, vzápětí málem narazil spěšný vlak jedoucí z Uherského Hradiště do Brna. Zastavil ve vzdálenosti jednoho metru před autem. Řidič ani nikdo ve vlaku nebyl zraněn.

Horší konec měly dvě nehody z 19. května. V místní části Opavy, Kylešovicích, vjela na přejezdu s výstražnými kříži pod osobní vlak řidička mazdy se třemi spolujezdkyněmi. Dvě z nich museli vyprošťovat hasiči, jedna byla vrtulníkem transportována do nemocnice. Ještě tragičtěji dopadla druhá nehoda na přejezdu s výstražnými kříži u Lysé nad Labem. Vinou nezodpovědného chování řidiče opelu zahynuly pod koly rychlíku dvě jeho spolujezdkyně.

Šťastněji skončila velikonoční jízda otce a syna chevroletem 17. dubna z Opavy do Otic. Oba střet s motorovým osobním vlakem na přejezdu s výstražnou světelnou signalizací bez závor přežili bez zranění, po nárazu ale vykolejil vlak a celková škoda se přiblížila jednomu milionu korun.

Drtivou většinu nehod na přejezdech způsobují neukáznění řidiči silničních vozidel, kteří fatálním způsobem porušují hned několik ustanovení zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích. Ten ukládá mimo jiné všem řidičům povinnost si před železničním přejezdem počínat zvlášť opatrně, zejména se musejí přesvědčit, zda mohou železniční přejezd bezpečně přejet. Tuto klíčovou podmínku pro bezpečné přejetí kolejí však málokdo dodržuje. Řidiči se často vymlouvají na to, že byli oslněni sluncem a že přehlédli kmitající výstražná světla, případně rovnou přiznávají, že si výstrahy nevšimli. Tím ale přímo potvrzují, že se nepřesvědčili o možnosti bezpečného přejetí přejezdu tak, jak jim ukládá zákon.

Společně s porušováním výše uvedeného pravidla také účastníci silničního provozu velmi často překračují nejvyšší povolenou rychlost před přejezdem. Ve vzdálenosti 50 metrů před kolejemi smí řidič automobilu jet rychlostí nejvýše 30 kilometrů v hodině, pouze v případě, kdy na výstražném zařízení svítí přerušované bílé světlo, smí 50 metrů před železničním přejezdem jet rychlostí až 50 km.h-1. Pokud by všichni řidiči dodržovali toto pravidlo, měli by dostatek času včas reagovat na přijíždějící drážní vozidlo. Přímým důkazem, že se tak neděje, potvrzuje dvacítka případů z loňského roku, kdy řidič svůj automobil neubrzdil a narazil do boku projíždějícího vlaku!

V případě, že vozidlo zastaví na železničním přejezdu, musí jej řidič odstranit mimo trať. Je-li to nemožné, musí neprodleně učinit vše, aby řidiči kolejových vozidel byli před nebezpečím včas varováni. Pokud je před železničním přejezdem umístěna značka Stůj, dej přednost v jízdě, musí řidič zastavit své vozidlo na takovém místě, odkud má náležitý rozhled na trať. Na přejezdu a v jeho těsné blízkosti se nesmí otáčet a couvat, před přejezdem a na něm se pak nesmí předjíždět. Ve vzdálenosti 15 metrů od křížení kolejí se nesmí zastavit a stát (vyjma případů, kdy se blíží vlak). Řidiči u železničního přejezdu také nesmějí použít dálková světla, přičemž zákon zakazuje i použití potkávacích světel v případě, že by mohla ohrozit protijedoucí řidiče.

Řidič dále nesmí vjíždět na železniční přejezd, je-li dávána výstraha dvěma červenými střídavě přerušovanými světly signálu přejezdového zabezpečovacího zařízení, je-li dávána výstraha přerušovaným zvukem houkačky nebo zvonku přejezdového zabezpečovacího zařízení, sklápějí-li se, jsou-li sklopeny nebo zdvihají-li se závory. Vjezd na koleje je zakázán i v případě, kdy je vidět nebo slyšet přijíždějící vlak nebo jiné drážní vozidlo nebo je-li slyšet jeho houkání nebo pískání; toto však neplatí, svítí-li přerušované bílé světlo signálu přejezdového zabezpečovacího zařízení. Řidič nesmí vjet na přejezd, dává-li znamení k zastavení vozidla zaměstnanec dráhy vztyčenou paží, zastavovacím terčem, červeným nebo žlutým praporkem nebo za snížené viditelnosti červeným světlem; rovněž nemůže vjet na koleje, pokud situace za železničním přejezdem nedovoluje řidiči automobilu jeho bezpečné přejetí a pokračování v jízdě.

Drážní inspekce je státní instituce, která odborně zjišťuje příčiny mimořádných událostí (nehod) a vykonává státní dozor na dráhách. Jako vyšetřovací orgán je nezávislá na všech státních institucích a jakémkoli provozovateli drah a drážní dopravy. Drážní inspekce se při své činnosti řídí zákonem č. 266/1994 Sb., o dráhách, příslušnými prováděcími vyhláškami a Směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/49/ES.

V Praze dne 13. ledna 2007

Mgr. Zdeněk Neusar, v. r.
mluvčí Drážní inspekce

Nahoru