U Studence se srazila sanitka s vlakem

Drážní inspekce vyšetřuje nehodu, k níž došlo dnes v 11.21 hodin v železniční stanici Studenec na Vysočině. Sanitka bez zapnutého výstražného majáku vjela na přejezd vybaveným světelným zabezpečovacím zařízením, které bylo v činnosti, přímo před přijíždějící nákladní vlak. Strojvedoucí nemohl nehodě zabránit, a to i přesto, že se vlak teprve rozjížděl ze stanice (pohyboval se rychlostí zhruba 20 kilometrů v hodině), soupravu deseti vozů vážící 350 tun se mu podařilo zastavit po 56 metrech.

Při nehodě nedošlo k žádnému zranění (sanitka nepřevážela žádného pacienta). Doprava na frekventované jednokolejné trati Brno-Jihlava byla obnovena ve 12.45 hodin. Podle všeho nehodu způsobil řidič sanitky, který vjel na koleje i přes výstrahu dávanou zabezpečovacím zařízením. Stanovení viníka nehody však bude předmětem šetření celé události, kdy bude stanovena mj. i výše konkrétní škody.

Drážní inspekce zaznamenala v roce 2003 výrazný nárůst následků nehod na železničních přejezdech. V uplynulém roce došlo celkem k 298 případům, při kterých zemřelo 68 osob a dalších 156 bylo zraněno. Drtivá většina všech těchto mimořádných událostí byla způsobena účastníky silničního provozu nedovoleným vjezdem na železniční přejezd v důsledku porušení zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, a zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích.

Nárůst v počtu nehod je tedy 27 procent, v počtu usmrcených 183 procent, v počtu zraněných je pokles o 3 procenta. Zatímco v roce 2002 připadal v průměru na deset střetnutí na přejezdu jeden mrtvý, loni umírá člověk již při každé čtvrté až páté nehodě. Pokud se zásadním způsobem nezmění chování řidičů a nezvrátí se tak nepříznivý vývoj situace, lze předpokládat, že podobná čísla Drážní inspekce zaznamená také v letošním roce.

Ze statistik vyplývá, že drtivou většinu střetů na železničních přejezdech způsobují neukáznění řidiči silničních vozidel, kteří fatálním způsobem porušují hned několik ustanovení zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích. Ten ukládá mimo jiné všem řidičům povinnost si před železničním přejezdem počínat zvlášť opatrně, zejména se musí přesvědčit, zda mohou železniční přejezd bezpečně přejet (tzn. se musí rozhlédnout, neblíží-li se vlak). Tuto klíčovou podmínku pro bezpečné přejetí kolejí však málokdo dodržuje. Řidiči se často vymlouvají na to, že byli oslněni sluncem a že přehlédli kmitající výstražná světla, případně rovnou přiznávají, že si výstrahy nevšimli. Tím ale přímo potvrzují, že se nepřesvědčili o možnosti bezpečného přejetí přejezdu tak, jak jim ukládá zákon.

Společně s porušováním výše uvedeného pravidla také účastníci silničního provozu velmi často překračují nejvyšší povolenou rychlost před přejezdem. Ve vzdálenosti 50 metrů před kolejemi smí řidič automobilu jet rychlostí nejvýše 30 kilometrů v hodině, pouze v případě, kdy na výstražném zařízení svítí přerušované bílé světlo, smí 50 m před železničním přejezdem jet rychlostí až 50 km.h-1. Pokud by všichni řidiči dodržovali toto pravidlo, měli by u drtivé většiny přejezdů dostatek času včas reagovat na přijíždějící drážní vozidlo. Přímým důkazem, že se tak neděje, potvrzuje desítka případů z loňského roku, kdy řidič svůj automobil neubrzdil a narazil do boku projíždějícího vlaku!

Připomeňme, že zákon o provozu na pozemních komunikací mj. stanoví, že před železničním přejezdem si musí řidič počínat zvlášť opatrně, zejména se přesvědčit, zda může křížení kolejí se silnicí bezpečně přejet. Vozidla mají přes trať přejíždět v tom pořadí, v jakém k přejezdu přijela. Ve vzdálenosti 50 metrů před přejezdem a při přejíždění kolejí smí řidič jet rychlostí nejvýše 30 kilometrů v hodině; pokud na zabezpečovacím zařízení svítí bílé přerušované světlo, zvyšuje se tato rychlost na 50 kilometrů v hodině. V případě, že vozidlo zastaví na železničním přejezdu, musí jej řidič odstranit mimo trať. Je-li to nemožné, musí neprodleně učinit vše, aby řidiči kolejových vozidel byli před nebezpečím včas varováni. Pokud je před železničním přejezdem umístěna značka Stůj, dej přednost v jízdě, musí řidič zastavit své vozidlo na takovém místě, odkud má náležitý rozhled na trať. Na přejezdu a v jeho těsné blízkosti se nesmí otáčet a couvat, před přejezdem a na něm se pak nesmí předjíždět. Ve vzdálenosti 15 metrů od křížení kolejí se nesmí zastavit a stát (vyjma případů, kdy se blíží vlak). Řidiči u železničního přejezdu také nesmějí použít dálková světla, přičemž zákon zakazuje i použití potkávacích světel v případě, že by mohla ohrozit protijedoucí řidiče.

Řidič dále nesmí vjíždět na železniční přejezd, je-li dávána výstraha dvěma červenými střídavě přerušovanými světly signálu přejezdového zabezpečovacího zařízení, je-li dávána výstraha přerušovaným zvukem houkačky nebo zvonku přejezdového zabezpečovacího zařízení, sklápějí-li se, jsou-li sklopeny nebo zdvihají-li se závory. Vjezd na koleje je zakázán i v případě, kdy je vidět nebo slyšet přijíždějící vlak nebo jiné drážní vozidlo nebo je-li slyšet jeho houkání nebo pískání; toto však neplatí, svítí-li přerušované bílé světlo signálu přejezdového zabezpečovacího zařízení. Řidič nesmí vjet na přejezd, dává-li znamení k zastavení vozidla zaměstnanec dráhy kroužením červeným nebo žlutým praporkem a za snížené viditelnosti kroužením červeným světlem; rovněž nemůže vjet na koleje, pokud situace za železničním přejezdem nedovoluje řidiči automobilu jeho bezpečné přejetí a pokračování v jízdě.

Praze dne 25. února 2004

Mgr. Jan Kučera, v. r.
tiskový mluvčí Drážní inspekce

Nahoru