Během července a srpna tohoto roku došlo v České republice celkem k 45 nehodám na železničních přejezdech, při nichž zemřelo na místě 5 osob a dalších 51 osob bylo zraněno. Nejvíce tragickým případem letošních prázdnin je střetnutí osobního automobilu s motorovým vlakem ve Zlíně 27. července, kdy vinou řidiče automobilu přišli o život tři lidé. Další velmi závažnou nehodou je událost z 29. srpna, kdy poblíž obce Ptenský Dvorek narazil osobní vlak do nákladního automobilu. Na místě bylo zraněno 8 osob, z toho 3 vážně. I v tomto případě není odpovědnost za tuto nehodu na straně drážní dopravy.
Za přecházení kolejí nebo chůzi po trati zaplatilo během dvou letních měsíců životem celkem 27 osob, dalších 9 lidí mělo to štěstí, že je projíždějící vlak "pouze" zranil. V těchto 36 případech nejsou započítány takové mimořádné události, při nichž se strojvedoucímu podařilo vlak zastavit (například 1. července se strojvedoucímu osobního vlaku u Staré Role na Karlovarsku podařilo ubrzdit osobní vlak před malým dítětem pohybujícím se v kolejišti). To, že se podaří rozjetou soupravu zastavit, je však velmi výjimečné, neboť rozjetý vlak může brzdit i několik set metrů. U nás dnes některé vlaky jezdí i rychlostí 160 kilometrů za hodinu, při níž souprava urazí za každou vteřinu téměř 45 metrů, za minutu pak skoro 2,7 kilometru, takže člověk nemusí včas na blížící se soupravu zareagovat.
Připomeňme, že zákon o drahách hned ve svém úvodu mimo jiné uvádí, že všechna místa na dráze jsou veřejnosti nepřístupná s výjimkou přejezdů a nádraží či zastávek. Toto ustanovení neplatí v případě, kdy je dráha vedena po pozemní komunikaci. Zákon také zakazuje chůzi osob ve vzdálenosti menší než dva a půl metru od osy krajní koleje dráhy. Je dobré vědět, že ustanovení zákona o drahách neplatí pouze pro železniční tratě, ale také pro všechny tramvajové, trolejbusové a lanové dráhy. Proto také vstup na tramvajové koleje vedené mimo silnici je zakázán.
Především smrtelné úrazy vznikají na moderních dvojkolejných tratích, na nichž už mohou vlaky jezdit po obou kolejích současně, a to v libovolných směrech. Soupravu stojící na zastávce tak může po druhé koleji předjíždět například nákladní vlak jedoucí stejným směrem. To si lidé neuvědomují a při přecházení kolejí sledují provoz pouze jedním směrem. V žádném případě však nelze říci, že by k tragédiím docházelo jen na hlavních tazích. Velmi nebezpečné jsou i lokální dráhy se spoustou oblouků. Místní obyvatelé totiž často podceňují relativně malou rychlost souprav a chodí po kolejích a mostech či procházejí tunely.
Zákon o drahách stanoví, že veškeré osoby nacházející se v obvodu dráhy jsou povinny dbát o svou bezpečnost, dbát pokynů provozovatele dráhy a jsou povinni se zdržet všeho, co by mohlo rušit nebo ohrozit provozování dráhy a drážní dopravy nebo mohlo mít za následek vnik škody na součástech dráhy nebo na drážním vozidle. Zároveň přikazuje cestujícím, aby se při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu chovali tak, aby neohrozili bezpečnost svou, spolucestujících a celé drážní dopravy a aby dbali přiměřené opatrnosti dané povahou drážní dopravy. Z tohoto ustanovení vyplývá, že je zakázáno vystupovat či nastupovat z vlaků a tramvají za jízdy, což je velmi rozšířený jev, který v případě železnice může skončit také těžkým či smrtelným zraněním.
V Praze dne 8. září 2003
Mgr. Jan Kučera, v. r.
tiskový mluvčí Drážní inspekce